Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Studium relaxačních vlastností hydrogelů s využitím reologických technik
Lorenc, Pavel ; Klučáková, Martina (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem relaxace a časového namáhání viskoelastických látek (hydrogelů) pomocí vybraných reologických technik především s ohledem na oscilační testy. Byly připraveny a při měření porovnány vlastnosti hydrogelů s různým typem síťování. Agarózové hydrogely (fyzikálně), alginátové hydrogely (fyzikálně-chemicky), hydrogely kyseliny hyaluronové (iontově) a polyvinylalkoholové hydrogely (chemicky). V této bakalářské práci jsou navrženy a následně i aplikovány metody měření relaxačních vlastností těchto hydrogelů za použití reometru. Pomocí časově závislých testů, jež zkoumaly změny amplitudy v čase, byly zkoumány relaxační vlastnosti hydrogelů. Proveden byl test, který měl 3 intervaly, kdy změnami amplitud deformace v závislosti na čase byla sledována odezva hydrogelů na tyto změny. Sledovány byly relaxační vlastnosti těchto hydrogelů, jež prokázaly značné rozdíly v chování hydrogelů při měřeních. Těmito metodami bylo zjištěno, že struktura hydrogelů a koncentrace mají vliv na jejich relaxační vlastnosti. Z naměřených výsledků bylo prokázáno, že nejlepší relaxační vlastnosti má chemicky síťovaný polyvinylalkoholový hydrogel, nejnižší schopnost relaxace pak vykazoval fyzikálně-chemicky síťovaný alginátový hydrogel. Výsledky z naměřených dat byly nakonec porovnány, posouzeny a komentovány rozdíly mezi jednotlivými hydrogely.
Příprava a charakterizace hybridních hydrogelových matric
Magera, Lukáš ; Kalina, Michal (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce si klade za cíl přípravu a její následnou optimalizaci hybridních hydrogelů, které představují díky svým unikátním vlastnostem materiál s vysokým aplikačním potenciálem. Hybridní hydrogely mají díky své jedinečné hybridní síťové struktuře, silnému vzájemnému propletení sítí a účinnému systému disipace energie mimořádnou mechanickou odolnost a s ní spojené další vlastnosti (např. transportní). Tato práce se zabývá chemicko-fyzikálně síťovaným hybridním gelem, a to kombinací alginát-polyakrylamid. Hybridní gel byl vytvořen a podroben testům sušení a následného botnání. Hlavní náplní experimentální části bylo stanovení viskoelastických vlastností hybridních hydrogelů pomocí standardních oscilačních testů. Botnací testy prokázaly, že hybridní síť, která obsahuje omezeně botnající alginátový gel, vykazuje nižší stupeň nabotnání než samostatný neomezeně botnající polyakrylamidový gel. Viskoelastické testy ukázaly ovlivnění mechanických vlastností v podobě zvýšení hodnoty paměťového modulu hybridního hydrogelu oproti referenčnímu alginátovému hydrogelu. Hybridní hydrogel vykazoval zvětšení lineární viskoelastické oblasti oproti referenčnímu polyakrylamidovému gelu, jehož hybridní struktura zamezuje tvorbě mikrotrhlin, která způsobovala dřívější protrhnutí referenčního polyakrylamidového gelu.
Vliv nanočástic na polymerní řetězce v roztoku.
Bayer, Adam ; Chamradová, Ivana (oponent) ; Jančář, Josef (vedoucí práce)
Vysoký měrný povrch použitých nanočástic a jejich srovnatelná velikost s polymerními řetězci jsou nejdůležitějšími vlastnostmi plniva při přípravě suspenzí nenewtonovského charakteru. Takové struktury mají při různých koncentracích zásadní vliv na reologické chování roztoku polymeru v rozpouštědle. Se zvyšujícím se objemovým zlomkem nanoplniva se vyskytuje u rozpuštěných elastomerů pseudoplastické až dilatantní chování. Diplomová práce studuje vliv koncentrace různých elastomerů (SBR a SEBS kopolymery) a nanoplniva (hydrofobní nanosilika) v roztoku cyklohexanu na reologické vlastnosti.
Reologické studium interakcí vysokomolekulárního hyaluronanu a protonizovaných aminokyselin
Zeman, Jan ; Běťák, Jiří (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato studie zkoumá interakce mezi kyselinou hyaluronovou a protonizovanými aminokyselinami lysinem a 6-aminokapronovou kyselinou. K výzkumu interakcí bylo použito měření pH, měření vodivosti a reometrie. Vzorky hyaluronanu a aminokyselin o rozdílných koncentracích byly proměřeny a získaná data porovnána s výsledky vzorků aminokyselin v čisté vodě. Interakce byly pozorovány v roztocích o koncentracích aminokyselin mezi 0 a 10 mmolxdm3, pak již byly karboxylové skupiny HyA plně obsazeny molekulami aminokyselin a další interakce nebyly pozorovány.
Studium interakcí polyelektrolytů s kladně nabitými dusíkatými amfifilními látkami
Zeman, Jan ; Běťák, Jiří (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato studie se zaměřuje na výzkum fyzikálních interakcí polyelektrolytů polystyrensulfonátu a kyseliny hyaluronové s dusíkatými amfifilními látkami, jež jsou reprezentovány aminokyselinou lysinem a albuminem. K výzkumu interakcí bylo použito měření pH, vodivosti, viskozity, turbidity, dynamického rozptylu světla a reometrie. Veškeré vzorky byly proměřeny a získaná data byla vždy porovnána s výsledky vzorků amfifilních látek v rozpouštěcím prostředí bez přídavku polyelektrolytu. Interakce byly pozorovány v roztocích o koncentracích lysinu mezi 0 a 20 mmoldm-3, pak již byly sulfo-skupiny PSS plně obsazeny molekulami aminokyselin a další interakce nebyly pozorovány. Ke stejnému jevu docházelo pro roztoky albuminu s hyaluronanem do koncentrací 2 gdm-3.
Charakterizace interakcí hyaluronanu a albuminu
Valentová, Kristýna ; Kratochvílová, Romana (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výzkum fyzikálních interakcí mezi kyselinou hyaluronovou a bílkovinou albuminem. K výzkumu interakcí bylo použito měření pH, konduktivity, viskozity, turbidity a reometrie. Interakce byly pozorovány v roztocích o stálé koncentraci albuminu 1,0 gdm-3 a proměnlivé koncentraci kyseliny hyaluronové od 0,1 do 2,0 gdm-3. Veškeré vzorky byly proměřeny a výsledky byly porovnány s roztokem kyseliny hyaluronové bez přídavku albuminu. Výsledky ukazují, že dochází k interakcím mezi kyselinou hyaluronovou a albuminem hlavně u roztoků vysokomolekulové kyseliny hyaluronové. Interakce se projevovaly změnou viskozity roztoků. Po přidání albuminu do referenčních roztoků můžeme pozorovat snížení viskozity. Snížení pozorujeme i u roztoků nízkomolekulové kyseliny hyaluronové, ale není tak výrazné.
Chování hyaluronan-albuminových komplexů ve fyziologickém prostředí
Šuleková, Nikola ; Kratochvílová, Romana (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o interakcích vysokomolekulové a nízkomolekulové kyseliny hyaluronové (HA) s hovězím sérovým albuminem (BSA) ve fyziologickém prostředí. Navazuje na předešlé práce o interakcích HA s amfifilními látkami, které jsou v současnosti hojně studovány pro své možné využití v medicíně jako nosiče léčiv. K měření byly použity roztoky s konstantní koncentrací HA a koncentrací BSA v rozmezí 0,25 – 20 g/l, které byly připraveny při laboratorní teplotě a při 37°C. Tyto roztoky byly proměřeny s použitím reometrie a turbidimetrie. Bylo zjištěno, že maximum absorbance stoupá se zvyšující se koncentrací BSA a nevykazuje rozdíly v závislosti na teplotě přípravy. Naproti tomu u turbidity dochází k výrazným rozdílům mezi vzorky připravenými při laboratorní teplotě a při 37°C. Celkově dochází ke zvýšení turbidity s koncentrací BSA. Zvýšení teploty způsobilo u všech vzorků nárůst viskozity, která se dále měnila s koncentrací BSA. Nejvyšší turbiditu, maximum absorbance i nejvyšší viskozitu vykazovaly směsné roztoky vysokomolekulové HA a BSA a nejnižší roztoky samotného BSA. Výsledky naznačují vznik komplexů kyseliny hyaluronové, kterých vlastnosti jsou závislé na koncentraci BSA, molekulové hmotnosti HA a na teplotě přípravy.
Kompozitní hydrogely
Blechová, Dominika ; Smilek, Jiří (oponent) ; Venerová, Tereza (vedoucí práce)
Obsahem této bakalářské práce je rešerše na téma kompozitních hydrogelů a následný výzkum reologických vlastností připravených hydrogelů z polysacharidu – Gellanu a také zjištění vlastností hydrogelů s přídavkem dvou druhů částic – IPA vezikul a směsi částic hydroxyapatitu a síranu vápenatého získaných rozpadem pelety PerOssalu (PO částice). Hydrogely jsou připravované se třemi různými koncentracemi Gellanu – 1 %, 1,5 %a 2 %. Vlastnosti takto připravených hydrogelů byly zjišťovány pomocí frekvenčních a převážně amplitudových testů. Dále byly porovnány dvě různé metody aplikace vzorku na měřící destičku reometru. Běžně využívaná metoda nakrájení vzorku byla nahrazena injekční aplikací. Injekčně aplikované vzorky byly proměřeny, výsledky vyhodnoceny a porovnány s výsledky gelů aplikovaných nakrájením.
Studium relaxačních vlastností hydrogelů s využitím reologických technik
Lorenc, Pavel ; Klučáková, Martina (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem relaxace a časového namáhání viskoelastických látek (hydrogelů) pomocí vybraných reologických technik především s ohledem na oscilační testy. Byly připraveny a při měření porovnány vlastnosti hydrogelů s různým typem síťování. Agarózové hydrogely (fyzikálně), alginátové hydrogely (fyzikálně-chemicky), hydrogely kyseliny hyaluronové (iontově) a polyvinylalkoholové hydrogely (chemicky). V této bakalářské práci jsou navrženy a následně i aplikovány metody měření relaxačních vlastností těchto hydrogelů za použití reometru. Pomocí časově závislých testů, jež zkoumaly změny amplitudy v čase, byly zkoumány relaxační vlastnosti hydrogelů. Proveden byl test, který měl 3 intervaly, kdy změnami amplitud deformace v závislosti na čase byla sledována odezva hydrogelů na tyto změny. Sledovány byly relaxační vlastnosti těchto hydrogelů, jež prokázaly značné rozdíly v chování hydrogelů při měřeních. Těmito metodami bylo zjištěno, že struktura hydrogelů a koncentrace mají vliv na jejich relaxační vlastnosti. Z naměřených výsledků bylo prokázáno, že nejlepší relaxační vlastnosti má chemicky síťovaný polyvinylalkoholový hydrogel, nejnižší schopnost relaxace pak vykazoval fyzikálně-chemicky síťovaný alginátový hydrogel. Výsledky z naměřených dat byly nakonec porovnány, posouzeny a komentovány rozdíly mezi jednotlivými hydrogely.
Příprava a charakterizace hybridních hydrogelových matric
Magera, Lukáš ; Kalina, Michal (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce si klade za cíl přípravu a její následnou optimalizaci hybridních hydrogelů, které představují díky svým unikátním vlastnostem materiál s vysokým aplikačním potenciálem. Hybridní hydrogely mají díky své jedinečné hybridní síťové struktuře, silnému vzájemnému propletení sítí a účinnému systému disipace energie mimořádnou mechanickou odolnost a s ní spojené další vlastnosti (např. transportní). Tato práce se zabývá chemicko-fyzikálně síťovaným hybridním gelem, a to kombinací alginát-polyakrylamid. Hybridní gel byl vytvořen a podroben testům sušení a následného botnání. Hlavní náplní experimentální části bylo stanovení viskoelastických vlastností hybridních hydrogelů pomocí standardních oscilačních testů. Botnací testy prokázaly, že hybridní síť, která obsahuje omezeně botnající alginátový gel, vykazuje nižší stupeň nabotnání než samostatný neomezeně botnající polyakrylamidový gel. Viskoelastické testy ukázaly ovlivnění mechanických vlastností v podobě zvýšení hodnoty paměťového modulu hybridního hydrogelu oproti referenčnímu alginátovému hydrogelu. Hybridní hydrogel vykazoval zvětšení lineární viskoelastické oblasti oproti referenčnímu polyakrylamidovému gelu, jehož hybridní struktura zamezuje tvorbě mikrotrhlin, která způsobovala dřívější protrhnutí referenčního polyakrylamidového gelu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.